Zemřel Ozzy Osbourne. Tahle holá věta se prohnala mediálním světem rychlostí blesku a bylo to jako kdyby se svět na chvilku zastavil. Ozzy Osbourne, ikona nejen rockové hudby, ale i sympaticky starosvětského postoje, kultury a společnosti obecně, tu najednou není a přišla prázdnota, kterou nikdo jiný nedokáže nahradit. Nový Ozzy není a nebude. Není na to doba, není na to nastavená společnost, ani její hodnoty, které už nevytváří nadgenerační hvězdy, jež nejsou určeny jen k jednomu použití. Ozzy byl skutečný a fakt, že Black Sabbath kdysi nevytvořil žádný manažer a nebyli součástí byznysplánu, jim dodal odzbrojující uvěřitelnost. Dnes ji chápou všichni a fakt, že velké Ozzyho finále sledovalo skoro šest milionů lidí, svědčí o mnohém.
Polští FOE na své nové nahrávce „Madness“ nepředstavují absolutně nic nového. Na to upozorňuji hned na začátek. Chlapi si drtí tradiční death metal, respektive death´n´roll. A to řádně archaicky znějící. Jenomže, to vše vem pes, když jsou tolik zábavní!
„Madness“ šlape hned od úvodní skladby „Foe“, která je zároveň jedním z nejsilnějších songů nahrávky. Ta po většinu hrací doby jede v rychlejších otáčkách po přímé rovině. V žádném případě se ale kapele nedá upřít, že je poměrně zručná. Hlavně kytary snesou pochvalu, a to převážně v okamžicích..
Matt Smith. Mimořádný, neotřelý, bezbřehý a vzhledem k okolnostem dost možná i Bohem požehnaný talent. Právě on má na svědomí vrcholné metalové dílo „Mirror Of Souls“ z roku 2008, majstrštyk, který vznikne možná tak jednou za pět let. Osvícený, sféricky vypiplaný a duchovním éterem ojíněný power metal prezentovaný na tomto albu byl pokladem pro každého fanouška, který to s tímto stylem myslí alespoň trochu vážně. Pokladem, jehož třpytivost byla dána sofistikovaným propojením strukturovaných power/thrash riffů..
Historie týhle kapely je opravdu spletitá. V osmdesátých letech nahrála dvě alba s klasickým thrashovým feelingem té doby, aby se v zápětí rozpadla. V roce 1998 přišel díky iniciativě basáka Franka Banxe reunion, který odstartoval power metalové období s celkovým počtem čtyř desek. Po posledním z těchto alb, „Of Human Bondage“ (2002) jako by se po nich zase zem slehla. Svůj podíl v tom určitě sehrály personální rošády, které provázely tuhle bandu vlastně po celou dobu její trhané existence..
Je trochu zbožné přání očekávat od Pellových desek NĚCO nového. Něco, co by jim pomohlo vystoupit z už poněkud zatvrdlého kruhu průměrnosti a nudy. Přesto ve mně tato naděje začne růst s ohlášením každé Pellovy novinky a já zas a znova začnu doufat, že by se snad mohl navrátit alespoň zlomek tvůrčí energie z vrcholného obodbí kolem desky „Magic“. Rozčarování, které přichází, když zjistím, že tomu tak zase není, je pokaždé stejně bolavé jako smutné. Ani v případě „The Crest“ jsem těchto emocí nebyl ušetřen..
We live to fight the hand of doom
Ještě na konci loňského roku se tahle parta, fungující od devadesátých let minulého století jmenovala Avenger a odvolávala se na svojí víceméně zábavovou minulost. Na začátku letošního roku – už ve složení, ve kterém nebyl ani jeden z původních členů Avenger - se kluci začali mstít potichu…, no, to je docela relativní tvrzení. Debutové album nově vzniklého spolku Silent Avenger „Ke hvězdám“ nejen že je dostatečně hlasité, ale věřím, že by o něm mohlo být slyšet i bez ohledu na polohu „volume“ ..
Americká post HC formace ALESANA vyjela na turné ke svému aktuálnímu počinu "Emptiness" a neminula při tom ani matičku Prahu. S sebou si vzala tři spřátelené bandy BURY TOMORROW, EMAROSA a A SKYLIT DRIVE. Pojďme se tedy podívat, jak jim to v Lucerně šlapalo.
Bol to pred tromi rokmi poprask. Detsky naivná vec francúzskeho pôvodu, „Souvenirs D´un Autre Monde“ od „akéhosi Neigeho“ si získala srdcia širokého metalového publika prakticky bez rozdielu príslušnosti či už k jeho extrémnejším, alernatívnejším alebo melodickejším vetvám. Teraz však detské fantazírovanie ustúpilo hĺbavejšiemu poňatiu materiálu. Novinka je ťažšie prístupná, poslucháč má oveľa viac problémov s prenikaním do jej tajomstiev, finálny dojem však za to stojí oproti námahe vynaloženej
..
Japonsko je baštou rychlomelodických kapel a pro řadu z nich představuje díky své kupní síle existenciální záchranu. Je tedy logické, že se i tamější spolky pokoušejí napodobit své evropské kolegy a vytvářet něco jako speed metal. Většinou ale nedovedou jít proti svému etnografickému základu, a tak výsledné nahrávky narazí na přehnanou emotivní okázalost (tak typickou pro tuto zemi) a hrozivý přízvuk vokalisty, kdy je jeho anglo-japonština (nebo prostě jen japonština) pro běžného evropana celkem neposlouchatelná. Jednou z výjimek je právě dnes hodnocená kapela, ..
Velký comeback sleaze/glamrocku je v posledních pár letech ve Švédsku docela jasná věc a takové kapely sklízejí velký úspěch. Jednou z nejznámějších jsou v současné době Crashdïet, kteří se „proslavili“ hned svojí prvotinou „Rest In Sleaze“. Jenomže po tragické smrti zpěváka Dava Leparda (kterou se tady zabývat nebudeme), byla kapela nucena hledat náhradu, která by ji udržela v rozjetých kolejích. Že je „Rest In Sleaze“ dokonalá nahrávka, o tom žádná..
Žhavý obal s lesbickými vampýrkami je věc, která může vzbudit mírné vzrušení stejně jako lehké pousmání nad jeho kýčovitostí, to podle nátury (a věku) každého posluchače. Volba takto vyhraněného sexy motivu zároveň znamená zvýšenou pozornost recenzentovu, který automaticky očekává podobně laciný hudebný obsah. Kdyby byla ovšem hudba zdařilá, erotický výjev na CD by získal o to pikantější příchuť. Jsem velmi rád, že realita má v tomto případě mnohem blíže k tomu druhému.
..
Zpráva z tisku: Myšlenka na zavedení společné česko-slovenské fotbalové ligy nevyvolala
v hlavách představitelů UEFA žádné zděšení. Zpráva od Savapipů: Myšlenka na dobytí trůnu v česko-slovenské metalové extra lize, která začala klíčit před pěti lety debutem "Power Forge" zjevně kapelu Vindex neopustila. Třetím krokem v podobě aktuální desky "Ultima Thule" zároveň došlo k dosud nejsilnějšímu útoku na její realizaci. A co je na tomto frontálním ataku nejlepší - omezovat působení v heavy metalové extra lize hranicem..
21. listopad, 1977. Ten den porodila v malém německém městečku Fulda maminka Sammetová chlapce, který dostal jméno Tobias. Tehdy ještě nikdo nemohl vědět, jaký rockový divočák z tohohle malého sviště vyroste a jak moc ovlivní jistou hudební odnož, která se právě v té době rodí a rýsuje ve Velké Británii. Nebude to dlouho trvat a cesty obou těchto živlů se prolnou, aby navždy spojily síly a zpečetily své osudy. Nejprve úsměvně a s dětskou roztomilostí, to když si Tobias ve čtyřech letech oblíbí bratrovu kazetu AC/DC..
Třetí díl „Wicked Triology“ na sebe nenechal dlouho čekat, protože datum jeho oficiálního vydání bylo jen o den později, než u „The Wicked Symphony“. Po poslechu předchozího dílu ze mě opadla skepse a byla jsem celkem zvědavá, jestli se podaří udržet stejnou úroveň nahrávky ještě další hodinu, nebo bude „Angel of Babylon“ za předchůdcem zaostávat. Možná, že jsem tak nějak v koutku duše i doufala, že bude ještě o něco lepší.Tak se pojďme pěkně postupně podívat, jak to nakonec dopadlo. ..
Těžko hodnotit projekt, pod jehož hlavičkou vznikly dvě natolik jiné skupiny alb bez toho, aby se člověk jednoduše odprostil od minulosti. Tobias Sammet už dávno není tam, kde byl při tvoření metalové opery a už na „The Scarecrow“ přeformoval svoji bokovku do něčeho diametrálně odlišného. Na „The Wicked Symphony“ v tom (z mého pohledu zdárně) pokračuje a v tvůrčím záchvatu nám, s jeho hudební spřízněnou duší Saschou Paethem, servírují rovnou dvě alba naráz...
Po nekonečných tahanicích s hlavounem MANOWAR, Joeym DeMaiem a jeho firmou Magic Circle Music se Turilliovci konečně ocitli na právnické svobodě a pod hlavičkou nikoho menšího než Nuclear Blast byli schopni vydat dlouho avizované nové album. Jeho náplň byla hotova už v roce 2008, nicméně z výše uvedného důvodu může spatřit světlo světa až nyní. A jako každá neprohraná bitva i tato měla zocelující účinek. Tedy alespoň pokud se hudebního obsahu týká, neboť album „The Frozen Tears Of Angels..
Jet posledního dubna do Městce Králové na Rimortis bylo dilema, jehož rozřešení nakonec přišlo z Ostravy. Vzhledem k tomu, že další společnou zastávku s Rimortis mám naplánovánu za čtrnáct dní do Pardubic, možná bych dal přednost pozorování sletu ženské části zeměkoule na ohňolapky. Ale fakt, že v Městci se objeví i moravská Salamandra (a že přítelkyně se téměř násilím dožadovala toho, že chce konečně jet na pořádný koncert ;-) ) rozhodl. Díky širokému spektra diváctva, průběžně se ploužícího od ..|
Dnes je 25.7.2025, svátek má Jakub
|
| Úvodník: |
|
Odchod Ozzyho Osbournea jako symbol pádu rockového Olympu |
|
[17.05.2010] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[16.05.2010] [hodnocení: 8/10] |
|
[15.05.2010] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[14.05.2010] [hodnocení: 4/10] |
|
[13.05.2010] [hodnocení: 8/10] |
|
[12.05.2010] [hodnocení: 6,5/10] |
ALESANA, A SKYLIT DRIVE, EMAROSA, BURY TOMORROW – 9.5.2010, Praha, Lucerna Music Bar
|
[11.05.2010] |
|
[11.05.2010] [hodnocení: 8,5/10] |
MASTERPIECE - Colors Of Conflict
|
[10.05.2010] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[09.05.2010] [hodnocení: 4/10] |
CAIN'S DINASTY - Legacy Of Blood
|
[08.05.2010] [hodnocení: 7/10] |
|
[07.05.2010] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[06.05.2010] [hodnocení: 5/10] |
|
[05.05.2010] [hodnocení: 7/10] |
AVANTASIA – The Wicked Symphony
|
[05.05.2010] [hodnocení: 9/10] |
RHAPSODY OF FIRE - The Frozen Tears Of Angels
|
[04.05.2010] [hodnocení: 8/10] |
RIMORTIS, SALAMANDRA, TĚŽKÁ OBUV - 30.4.2010, Městec Králové
|
[03.05.2010] |